Horko na pracovišti: Připravte se ještě před létem

Jakmile se pracoviště v létě začnou přehřívat, nestačí myslet jen na otevřená okna a pitný režim. Podle typu provozu může být potřeba řešit také ochranné nápoje, přestávky, úpravu režimu práce nebo technická opatření, která omezí tepelnou zátěž. Vysoké teploty totiž mohou ovlivnit pohodlí zaměstnanců, jejich soustředění i bezpečnost práce.

Co musí zaměstnavatel při vysokých teplotách řešit

Základem je prevence rizik. Ministerstvo zdravotnictví mezi typická opatření řadí bezpečnostní přestávky, úpravu režimu práce a poskytování ochranných nápojů.

V praxi je proto dobré zaměřit se hlavně na čtyři oblasti:

kde a kdy na pracovišti vzniká největší tepelná zátěž,
jestli je potřeba upravit režim práce nebo rozložení směn,
zda funguje větrání, stínění nebo jiné technické omezení přehřívání,
a kdy už běžný pitný režim nestačí a je nutné řešit ochranné nápoje.

Neplatí jedna maximální teplota pro všechna pracoviště

Častá představa je, že existuje jedna univerzální hranice, po jejímž překročení už se „nesmí pracovat“. Ve skutečnosti je to složitější. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. rozděluje práce do tříd podle fyzické náročnosti a pro jednotlivé třídy stanovuje rozdílné přípustné mikroklimatické hodnoty.

Orientačně to může vypadat takto:

Třída práce	Typická práce	Max. teplota
I	kancelářské a administrativní práce	27 °C
IIa	lehká práce vsedě, např. řízení osobního vozidla nebo manipulace s lehkými břemeny	26 °C
IIb	řízení nákladního vozidla, autobusu nebo traktoru, případně práce ve stoje se střední zátěží	32 °C
IIIa	údržba strojů, mechanici, některé stavební práce	30 °C
IIIb	fyzicky náročnější práce vestoje, například část stavebních prací	26 °C
IVa	velmi namáhavá práce, například práce s lopatou	24 °C
IVb	velmi těžká fyzická práce, například práce v lomech nebo podzemí	20 °C
V	mimořádně těžká fyzická práce, například výkopové práce nebo těžba dřeva	20 °C

Překročení maximální teploty ale ještě neznamená, že se automaticky zastaví práce nebo že vždy vzniká nárok na ochranné nápoje. Samotné posouzení je širší, protože předpis pracuje také s vlhkostí, prouděním vzduchu a dalšími podmínkami prostředí. Podle třídy práce se pak v praxi posuzuje režim práce a bezpečnostní přestávky, zatímco u ochranných nápojů hraje roli hlavně ztráta tekutin.

Co se mění u mimořádně teplých dnů

U tříd I a IIa je potřeba počítat se zvláštním režimem pro mimořádně teplé dny. V praxi je dobré pamatovat na tři situace:

pokud venkovní teplota přesáhne 30 °C, řeší se náhrada ztráty tekutin,
pokud teplota na pracovišti překročí 36 °C, zavádí se režim střídání práce a bezpečnostní přestávky,
na neklimatizovaných pracovištích třídy I a IIa nesmí výsledná teplota kulového teploměru překročit 34 °C.

U tříd IIb až V už neplatí výjimka pro mimořádně teplý den, ale obecné pravidlo pro vyšší tepelnou zátěž. Pokud nejsou dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem, musí se zavést režim střídání práce a bezpečnostní přestávky.

Jak v různých provozech omezit dopady vysokých teplot

Dopady vysokých teplot se v jednotlivých provozech liší podle charakteru práce i pracovního prostředí. Podívejte se, co bývá nejčastějším problémem a jaká opatření se vyplatí řešit, aby tepelná zátěž zaměstnance co nejméně zatěžovala.

Typ provozu	Co bývá největší problém	Co může pomoci
Kanceláře	přehřívání místností, slunce do oken, únava	stínění, pravidelné větrání, rozumné chlazení, úprava organizace práce
Sklady a výroba	vyšší fyzická námaha a horko v hale	přestávky, režim práce, dostatek tekutin, technická opatření proti přehřívání
Gastro, prádelny a provozy s teplem	kombinace tepla, vlhkosti a náročnější práce	účinné větrání, omezení tepelné zátěže, vhodný režim práce, ochranné nápoje
Venkovní práce	přímé slunce a dlouhé vystavení horku	úprava pracovní doby, přestávky, stín, dostatek tekutin a vhodné zázemí

Kdy je třeba zajistit ochranné nápoje

Ochranné nápoje nejsou automaticky povinné pokaždé, když je venku horko. Nárok na ně vzniká ve chvíli, kdy ztráta tekutin potem a dýcháním během osmihodinové směny překročí 1,25 litru. Ochranný nápoj pak musí nahradit nejméně 70 % takto ztracených tekutin a minerálních látek. To znamená, že při ztrátě 1,25 litru musí zaměstnavatel zajistit alespoň 0,875 litru ochranného nápoje.

U prací zařazených do tříd I až IIIa se poskytuje slabě mineralizovaná minerální voda, pramenitá voda nebo voda obdobné kvality. U tříd IIIb až V se poskytuje středně mineralizovaná voda, ale jen v polovině celkového objemu náhrady, druhou polovinu tvoří slabě mineralizovaná nebo pramenitá voda. Ochranné nápoje nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru a obsah alkoholu nesmí překročit 1 hmotnostní procento, u mladistvých zaměstnanců nesmí obsahovat alkohol vůbec.

V některých provozech ale ani ochranné nápoje nestačí. Při vyšší tepelné zátěži může být potřeba řešit také bezpečnostní přestávky, střídání činností nebo další technická opatření.

Co zkontrolovat ještě před první vlnou veder

Než přijdou tropické dny, vyplatí se projít si alespoň základní checklist:

funguje na pracovišti větrání, stínění nebo chlazení,
víte, kde vzniká největší tepelná zátěž,
máte nastavený režim přestávek a organizaci práce,
víte, kdy už je potřeba řešit ochranné nápoje,
a mají zaměstnanci k dispozici vhodné zázemí a dostatek tekutin.

Včasná příprava bývá vždy jednodušší než řešení problémů ve chvíli, kdy už jsou prostory přehřáté a provoz funguje v nouzovém režimu. Na e-shopu OPTIMIA najdete vše potřebné pro zvládání letního provozu ve firmách, ať už jde o ochranné nápoje a minerální vody, nebo pracovní trička a kraťasy vhodné do vyšších teplot. Nakoupit navíc můžete i v rámci náhradního plnění bez příplatku, takže v jednom kroku zajistíte provozní potřeby firmy i splnění zákonné povinnosti.